Jdi na obsah Jdi na menu
 


O plemeni

Beauceron se hodí do města i na venkov. V obou případech vyžaduje pozornost svého pána. I pes, který je celý den na zahradě, se těší na procházku, při níž si užije kontakt se svým člověkem. Bez kontaktu a zájmu bude velmi strádat. Je to aktivní plemeno a potřebuje zaměstnat. Beauceron se musí nejenom zbavit přebytku energie a naučit ovladatelnosti, musí si zvyknout i kontrolovat svůj temperament, např. naučit se být doma sám bez vyvíjení nežádoucích aktivit (ničení bytu), nebo pobývat bez dozoru na zahradě bez zbytečného štěkání a vytí. Nic nepřijde samo, i když se velmi ochotně učí a snaží se svému pánovi zavděčit. Rozhodně to není plemeno vhodné na držení v kotci, protože je pro něj důležitý kontakt. I zde platí, že každý pes je takový, jakého si páníček udělá. I nejlepší pracovní předpoklady se dají zničit nezájmem a lhostejností. 

Beauceron je oddaný, inteligentní, pracovní pes. Vyžaduje vyrovnaný a trpělivý přístup, pevná pravidla, důslednost a uvážlivé zacházení s trestem. Rád si hraje a vyžaduje zaměstnání, rád pracuje pro svého pána. Ochrana rodiny a hlídání pozemku jsou pro něj samozřejmostí. Další vlastností patří věrnost a silné pouto ke svému pánovi, rodině.

Chov beauceronů v České republice je řízen chovatelským klubem:

Beauceron klub České republiky (BKČR)  www.beauceronklub.cz

 

STANDARD BEAUCERONA

Převzato ze webových stránek BK
F.C.I.-Standard č. 44 / 09.11.2006 / GB 

BEAUCERON 

(BEAUCKÝ OVČÁK, „ČERVENÁ PUNČOŠKA“)(Berger de Beauce) 

ZEMĚ PŮVODU: Francie 

POUŽITÍ: ovčácký a hlídací pes 

ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: 
Skupina 1 ovčáčtí a pastevečtí psi 

Sekce 1 ovčáci se zkouškou z výkonu. 

KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: Beaucký pes, Beauceron nebo Červená punčoška jsou jména používaná od konce XIX. století k označování těchto starobylých planinských francouzských ovčáků, kteří jsou všichni stejného typu, s krátkou srstí na hlavě, s hrubým krátkým osrstěním a obvykle kupírovanýma ušima. Na těle měli pálené znaky, zvláště na koncích všech čtyř končetin, což podnítilo chovatele k tomu, aby tyto psy nazývali „červená punčoška“. Srst bývala obvykle černá s pálením, ale také šedá, celá černá nebo celá pálené barvy. Tito psi byli chováni a vybíráni podle svých schopností vést a hlídat stáda ovcí. 

CELKOVÝ VZHLED: beauceron je velký, pevně stavěný, robustní, mohutný, dobře stavěný a osvalený, bez znaků lymfatičnosti (hrubosti). 

DŮLEŽITÉ POMĚRY: beauceron je přiměřený ve všech proporcích. Délka těla od ramenního hrbolku k hrbolku kosti sedací je maličko větší než kohoutková výška. 
Hlava je dlouhá: 2/5 kohoutkové výšky. Výška a šířka hlavy jsou lehce menší než polovina její celkové délky. Mozkovna a čenichová partie jsou stejně dlouhé. 

POVAHA / TEMPERAMENT: přímý přístup a sebevědomí. Výraz je přirozený, nikdy plachý nebo ustrašený. Povaha beaucerona je jemná a nebojácná. 

HLAVA: hlava je dobře modelovaná s harmonickými liniemi. Při pohledu z profilu leží horní linie mozkovny a čenichové partie v rovnoběžných rovinách. 

MOZKOVNA: 
Lebka: plochá nebo lehce klenutá od jedné strany ke druhé. Čelní rýha je jen málo znatelná, týlní hrbol je znatelný na vršku hlavy. 
Stop: stop je jen lehce vyjádřený, je v polovině vzdálenosti mezi týlním hrbolkem a špičkou tlamy. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST: 
Nosní houba: proporčně odpovídá tlamě, dobře vyvinutá, nikdy s rozštěpem a vždy černá. 
Tlama: ani úzká ani špičatá. 
Pysky: pevné a vždy dobře pigmentované. Horní pysk překrývá spodní, bez jakékoliv volnosti. 
V koutku tvoří lehký záhyb, který musí zůstat uzavřený. Čelisti/Zuby: silné zuby, nůžkový skus. 
Oči: horizontálně uložené, lehce oválného tvaru. Duhovka musí být tmavě hnědá a v každém případě ne světlejší než tmavěoříšková, i když je světlé pálení (barva srsti). Pro varietu harlekýn jsou povolené březové oči (skvrnité). 
Uši: vysoko nasazené. Polovztyčené nebo klopené. Neměly by přiléhat k lícím. Jsou ploché a poměrně krátké. Délka ucha je polovina délky hlavy. 

KRK: osvalený, dobré délky, harmonicky přecházející v plece. 

TRUP: 
Hřbetní linie:hřbet je rovný. Bedra jsou krátká, široká a dobře osvalená. Záď je jen mírně spáditá. 
Kohoutek: poměrně patrný. 
Hrudník: obvod hrudníku je větší než kohoutková výška o více než 1/5. Hrudník je hluboký až k loktům. Je dostatečně dlouhý. 

OCAS: nekupírovaný, nesený nízko, dosahuje alespoň k hleznu, není vychýlený do strany, tvoří mírný háček ve tvaru „J“. V pohybu může být ocas nesen výše, v prodloužení hřbetní linie. 
KONČETINY: 

HRUDNÍ KONČETINY: rovné při pohledu ze strany i z profilu. 
Plece: spadající, středně dlouhé. 
Předloktí: osvalené. 
Přední tlapky: velké, kulaté, kompaktní. Drápky jsou vždy černé. Polštářky jsou tvrdé, ale přesto pružné. 

PÁNEVNÍ KONČETINY: rovné při pohledu z profilu i zezadu. 
Stehno: široké a osvalené. 
Hlezenní kloub: výrazný, ne příliš nízko uložený, špička je zhruba ve 1 kohoutkové výšky, vytváří otevřený úhel. 
Záprstí: vertikální, postavené maličko více vzadu než hrbolek kosti sedací. 
Zadní tlapky: velké, kulaté, kompaktní. 
Paspárky: ovčáci mají obecně tendenci k zachování dvojitých paspárků. Paspárky tvoří dobře oddělené prsty s drápky, uložené poměrně blízko k tlapce. 


POHYB: pružný a volný. Končetiny se pohybují v linii. Beauceron má prostorný klus s dobrým předkrokem. 

OSRSTĚNÍ: 

SRST: hladká na hlavě, silná, hustá, pevná a přiléhající k tělu, 3 až 4 cm dlouhá. Na stehnech a spodní straně ocasu jsou nevýrazné, ale nezbytné praporce. Podsada je krátká, jemná, hustá a prachová, nejlépe v barvě myší šedi, velmi přiléhavá a neprosvítá přes krycí srst. 

BARVA: 
a) černá s pálením (černá s pálenými znaky): „červená punčoška“. Černá barva je velmi sytá, pálení je barvy veverky. Pálené znaky jsou rozmístěny následovně: 
- skvrny nad očima. 
- na stranách tlamy, postupně se ztrácející k lícím, nikdy nedosahující až pod ucho. 
- na hrudníku, nejlépe dvě skvrny. 
- pod krkem 
- pod ocasem. 
- na končetinách, postupně se ztrácející směrem vzhůru, v žádném případě nepokrývá více než 1/3 končetiny, poněkud výše sahá na vnitřní straně končetiny. 
b) harlekýn (modře skvrnitý s pálenými znaky): šedá, černá s pálením, podíl černé a šedé je stejný, skvrny jsou dobře rozmístěné, někdy převládá černá. Pálené znaky jsou stejné jako pro barvu černou s pálením. 
Malá bílá skvrna na hrudníku se toleruje. 

VÝŠKA: 
Výška v kohoutku: 
psi: od 65 do 70 cm. 
feny: od 61 do 68 cm. 

VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni. 

VYLUČUJÍCÍ VADY: 
- agresivita nebo bázlivost. 
- výška vybočující z hranic stanovených standardem. 
- příliš lehká kostra. 
- příliš světlé oko, březové oko (kromě harlekýnů). 
- rozštěp nosní houby, jiná barva než černá, nepigmentované skvrny. 
- předkus nebo podkus se ztrátou kontaktu, chybějící 3 a více zubů (1. premoláry (třenové zuby) se nezapočítávají). 
- uši přirozeně nesené zcela vztyčené a pevné. 
- zadní tlapky vytočené ven (kravský postoj). 
- jednoduché paspárky nebo chybějící paspárky na pánevních končetinách. 
- ocas krácený nebo nesený nad hřbetem. 
- srst: barva a textura jiná než uvedeno ve standardu. Úplná absence pálených znaků. Střapatá srst. Dobře ohraničená, dobře viditelná bílá skvrna na hrudníku. Pro varietu harlekýn: příliš mnoho šedé barvy, černá barva na jedné straně a šedá na druhé (nerovnoměrné rozložení barev), hlava zcela šedá (bez černé barvy). 

Jedinci, vykazující fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni. 

Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.